Ptačí chřipka
Ptačí chřipka
Ptačí chřipka je nakažlivé onemocnění, které infikuje zejména ptáky.
Jedná se o nemoc, která však za mimořádných okolností může tuto mezidruhovou bariéru překonat a infikován může být i člověk.
Onemocnění postihuje velkou část vnitřních orgánů a úmrtnost nakaženého ptactva za 48 hodin po nakažení dosahuje 100%.
Příznaky ptačí chřipky jsou velmi podobné té běžné:
· teplota · škrábání v krku · kašel · svalové bolesti přes ·zánět spojivek · zápal plic až po akutní dechovou nedostatečnost a jiné stavy ohrožující život člověka.
Na poslední hromadné nákaze ptačí chřipkou( 10 lidí ve Vietnamu v roce 2004)
- většina z 10 lidí onemocněla po inkubační době 2-4 dny
- všichni měli horečku, kašlali a těžko dýchali
- 7 z 10 pacientů mělo průjem
- žádný z pacientů nepociťoval pálení v krku, zánět spojivek, vyrážku či ucpaný nos
- všichni pacienti dostali širokospektrální antibiotikum a 5 z nich dostalo oseltamivir
- (zamezuje množení chřipkových virů v těle), čtyři z pěti pacientů léčených oseltamivirem zemřeli, celkově 8 z 10 nakažených zemřelo.
Vakcína proti ptačí chřipce zatím neexistuje!!!
Různé druhy vakcín každoročně vyrobených proti běžné chřipce nechrání před pandemickou formou. Vakcína proti ptačí chřipce je zatím v několika zemích ve stádiu vývoje.
Zatím není žádný volně v prodeji.
Jak přenášejí ptáci ptačí chřipku???
Nakažení ptáci ji přenášejí slinami, nosními sekrety a trusem. Nákaza se dále šíří kontaktem zdravých ptáků s nakaženými. Přenos na lidi je zatím možný pouze kontaktem s kontaminovanými ptáky a nebo jimi znečištěnými povrchy.
Nejvíce jsou postižené oblasti kde se drůbež volně prochází.
Pandemie chřipky se v historii opakují
Pandemie chřipky jsou vzácným, ale opakujícím se jevem. V minulém století došlo ke třem pandemiím: „španělská chřipka“ v roce 1918, „asijská chřipka“ v roce 1957 a „hongkongská chřipka“ v roce 1968. V roce 1918 zabila pandemie odhadem 40 – 50 miliónů lidí po celém světě. Tato mimořádná pandemie patří k nejsmrtelnějším zdravotním pohromám v lidské historii. Následující pandemie byly mnohem mírnější, v roce 1957 zemřely odhadem 2 milióny osob a v roce 1968 1 milión. Pandemie vznikne, když se objeví nový chřipkový virus a začne se šířit tak snadno jako normální chřipka – kašláním a kýcháním. Protože virus je nový, imunitní systém lidí nemá žádnou již existující imunitu. Proto je pravděpodobnější, že lidé, kteří onemocní pandemickou chřipkou, prodělají vážnější onemocnění, než jaké způsobuje normální chřipka.